Hana Frejková

Jidiš VE TŘECH

Je projekt herečky, zpěvačky a autorky reflexivní knihy "Divný kořeny" (Torst 2007) Hany Frejkové. Jidiš VE TŘECH je již třetí hudební uskupení od roku 1996 se kterým Hana Frejková zpívá jidiš písně. Tento projekt vznikl v roce 2009, kdy Hana Frejková přizvala ke spolupráci klarinetistu Milana Potočka a akordeonistu Slávka Brabce. S potřebou oživení zpěvních partů stále častěji hostuje Marianna Borecká, dcera Hany Frejkové, která vystudovala molekulární biologii a pracuje jako genetička.

Skupina se věnuje interpretaci jidiš písní a snaží se o zachování této kultury v našem povědomí. Kontrast mezi smutkem a ironií spolu s melodikou vytváří ono zvláštní napětí, které dělá tyto písně tak ojedinělé. Vyprávějí o lidských radostech a strastech s ironií, vtipem, ale i nostalgií. Při jejich poslechu je možno pocítit jemné kouzlo jidiš jazyka - jeho hravost, snad i šmajchlovitost, pro níž je mnohdy nepostradatelný.

Akordeon a klarinet jsou nástroje klezmerů a šumařů, kteří hráli v hospodě, na dvoře, na ulici. Dodávají těmto písním nezapomenutelné kouzlo a vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru. Výběr písní reflektuje minulost, ale i přítomnost každodenního života.

Klarinetista Milan Potoček hraje s jazz-rockovým big bandem Šavle Meče, s Blues Wave bandem, a věnuje se také skladatelské a aranžérské práci.

Akordeonista Slávek Brabec je člen Pražského akordeonového a klávesového orchestru Praco, hudebních skupin Pilgrim Pimple, a kvarteta Zeffiro.

Hana Frejková provází koncert židovskými rčeními, vtipy a také pomocí knihy Jidiš pro radost. Leo Rosten, autor knihy, známý hlavně knihou "Pan Kaplan má třídu rád", je skutečně ojedinělý vypravěč. A není náhodou, že klarinetista Milan Potoček a akordeonista Slávek Brabec se v současné době podílejí na realizaci velmi úspěšné stejnojmenné inscenace v Městských divadlech pražských.

Skupina koncertuje jak na domácí půdě tak na zájezdech v zahraničí.

hanafrejkova.cz




V zájmu těch, kteří jsou dosud nepopsaným listem papíru, spěchám, abych hned na začátku zdůraznil: jidiš a hebrejština jsou dva naprosto rozdílné jazyky. Znalost jednoho z nich neposkytne nikomu ani základní znalost druhého. Ovšem, jidiš používá písmena hebrejské abecedy, používá i značnou míru hebrejských slov a píše se - podobně jako hebrejština - zprava doleva. Ale v zásadě se jidiš a hebrejština od sebe liší právě tak, jako angličtina a francouzština; tyto dva jazyky mají rovněž společnou abecedu, mají velmi četná společná slova a oba se píší zleva doprava. „Jidiš“ také není synonymem k „židovský“. „Jidiš“ je název jazyka. „Židovský“ jazyk neexistuje. Židé nemluví „židovsky“ právě tak, jako Kanaďané nemluví kanadsky nebo baptisté baptisticky. Ale nezalhávejme si: v evropských zemích se používá „židovský“ jako synonymum pro „jidiš“. Koneckonců, „jidiš“ pochází z německého „jüdisch“, což znamená „židovský“, a i v samém jazyce jidiš znamená toto slovo „židovský“. Nezbývá, než některé skutečnosti prostě přijmout.

(Z knihy Leo Rostena: Jidiš pro radost v překladu Oty Ornesta)


Mame-lošn to je jidiš...
Dnes v písních.

Když východoevropští židé vyprávěli o svém dětství, nikdy nevynechali vzpomínku na mame-lošn, to jest matčin jazyk, nebo mateřský jazyk, chcete-li. Ale to zní chladně. Mame-lošn to bylo něco milého, teplého; prostě bezpečí, které cítí dítě u své mámy. Vždy je to slyšet i ve zvuku toho slova – mame-lošn! A i když potom mluvili anglicky, německy nebo jinak, mame-lošn pro ně vždycky znamenalo totéž. Pocit domova. V mnoha písních se k němu vracejí. Chceme vám tento pocit připomenout písněmi, vyprávěními, vtipy i četbou vzpomínek pana architekta Jana Rotta na dětství v Praze dvacátých a třicátých let. Výběr písní reflektuje minulost, ale i přítomnost každodenního života s jeho radostmi i strastmi a kromě nezaměnitelné melodiky se pyšní také vtipem, ironií i nostalgií. Při jejich poslechu si často vybavíme momenty, pocity i situace, které jsou blízké každému z nás.

Mame-lošn – jazyk židovské mámy – v písních!


Hana Frejková

Herečka, zpěvačka a autorka reflexivní knihy Divný kořeny HANA FREJKOVÁ absolvovala JAMU (obor herectví), prošla různými divadly a nyní participuje na mnoha divadelních, filmových a televizních projektech – Matčina kuráž (Něm. 1995), Zapomenuté světlo (1996), Citadela (It. 2002), film Nevěsta za misku fazolí (1999, hlavni divácká cena, festival O. Hoffmanna), Vzkříšení (It. 2000, cena na festivalu v Moskvě), Vzestup zla (Origins of Evil, Kan.– USA 2003, dvě ceny Emmy a cena Elsa), Snowborďáci (2004, Český Lev) a 3+1 s Donutilem (2005).

Několik let spolupracovala s angloamerickými divadelními skupinami v Praze, hrála v amerických muzikálech D. Goggina Jeptišky I a II, několik let v kabaretu A žije život sestaveném podle autentických představení hraných za války v terezínském ghetu. Hraje v Divadle v Dlouhé v Maškarádě podle T. Pratchetta a v současné době účinkuje v projektu Klub ztracených talentů z písní z Terezínského gheta.

Řadu let se věnuje zpěvu tradičních židovských písni. Zpívala v mezinárodním projektu Bruno Schultze, s Jiřím Pavlicou v televizním pořadu Sešli se…, na festivalu Pražská sezona v Paříži (2002), na festivalu Devět bran v Duo in Three, kdy přizvala houslistu Alexandra Schonerta (2004), ve Frankfurtu nad Mohanem ve známém Memorial Friedberger Anlage (2006).

CD Prager Tandlmarkt (2000)

Divný kořeny (nakl. TORST, 2007)

CD Dire-gelt (2007)


Starší projekty:

Nějaký čas vystupovala se skupinou Šarbilach a se skupinou Prager Tandlmarkt, v posledních letech spolupracuje hlavně s Michalem Hromkem.

Michal Hromek

Kytarista a skladatel MICHAL HROMEK se vedle původní tvorby, v níž lze najít např. prvky renesanční loutnové hudby, ale i folku a jazzu, zabývá adaptacemi témat tradiční hudby Británie, Irska a také Moravy a Čech. Zatím nahrál sedm autorských alb naznačeného zaměření, v nichž jsou vedle kytary sólové či v duu uplatněna i další nástrojová seskupení. Albu Keltská kytara byla v roce 1997 Kanadě udělena zlatá deska. Vystupuje s vlastním kvartetem Michal Hromek Consort a také v kytarovém duu. Na nahrávkách, v televizních vystoupeních a koncertně spolupracoval například s Geraldem Garciou, Tomem Daunem, Jean-Jacques Fdidou, Martinem Myslivečkem, Jaroslavem Šindlerem či Jiřím Pavlicou.

TOPlist design © Jan & Tomáš Řezáčovi